Rekultivace území ovlivněných těžbou nerostných surovin

Značná část podkrušnohorského území je poznamenána těžbou nerostných surovin. Především povrchové dobývání hnědého uhlí pozměnilo krajinu v nebývalých rozměrech. Těžbou ovlivněné území je charakterizováno rozvrácením ustálených poměrů geologických, hydrologických, mikroklimatických a mezoklimatických, je silně ovlivňována flóra a fauna, je postižena socioekonomická sféra člověka. Rekultivační strategie člověka vychází z nutnosti asanace a revitalizace dotčených území tak, aby se nově vytvořené ekosystémy staly pevným základem budoucích krajin. Cílem je vytvoření ekologicky vyvážené, ekonomicky produkce schopné, zdravotně vyhovující a esteticky působivé krajiny. Od počátku šedesátých let je v rámci rekultivačních prací uplatňován tzv. Generel rekultivací, podle kterého je cílevědomě řešena exploatace velkých územních celků.

Rekultivační zásah v okrajových partiích v těžební lokalita SD a. s. - lom Bílina (zdroj: autor).

Img_0060

Vhodným zastoupením struktury zemědělských, lesnických, hydrologických a dalších způsobů rekultivačních úprav je obnovováno dotčené území tak, aby se brzy obnovila ekologická stabilita nově budovaných krajin.    

 Bližší problematiku rekultivace území najdete zde.

V poválečném období nebyly zkušenosti s rekultivační technologií. Bylo uplatňováno extenzívní pojetí, kdy nedocházelo k náročným úpravám území a ozeleňování postižených území se omezovalo na výsadbu ekologicky odolných druhů bylin a dřevin. Na základě zkušeností se postupně vytvořila rekultivační praxe, kterou dnes představuje tzv. Česká rekultivační škola. Ta preferuje náročnou technickou úpravu stanoviště nejen pro pionýrské druhy, které svou činností připravují vhodné ekologické podmínky i pro druhy hospodářsky cenné.

Obnovou ekosystémů narušených antropogenní činností se zabývá hraniční obor ekologie – ekologie obnovy. Poznatky této disciplíny z konce 20. století poukazují na význam přirozených přírodních procesů při obnově narušených ekosystémů. V území, kde nedošlo k velkým zásahům do životního prostředí lze ponechat přírodě čas pro spontánní sukcesi.

Ta vytváří pestré porosty s dvakrát vyšší diverzitou druhů. Je vhodná pro území, která mají primárně plnit ekologickou funkci a žádné bariéry nebrání migraci organismů z nepoškozeného území. Naproti tomu řízená sukcese (technické rekultivace) má opodstatnění při velkoplošné devastaci krajinného prostoru, kde je snaha o rychlou obnovu životního prostředí. Tento postup je samozřejmě náročnější a nákladnější. Je zřejmé, že obnova krajinného prostoru rekultivacemi a jeho revitalizace vyžaduje citlivý kompromisní přístup. Rozhodovací řízení bude vyžadovat aplikaci nových poznatků z oboru ekologie obnovy i kompetentnost zákonodárců v legislativním procesu.

Objasněte pojem ekologická sukcese, sukcese spontánní a sukcese řízená.

 Krátký filmový dokument seznamující s problematikou rekultivací. Snímkem provází Ing. Stanislav Štýs - autor rekultivací na Mostecku - zde (zdroj: Česká televize).

 Rekultivace prováděné společností Vršanská uhelná a. s. - zde (zdroj: YouTube).

 Rekultivace prováděné společnost Litvínovská uhelná a. s. - zde (zdroj: YouTube).

Dokumentární snímek věnovaný problematice těžby nerostných surovin a následné rekultivace - zde (zdroj: You Tube).