Historie

První zmínka o uhelném dole pochází z roku 1403. Týká se prostoru mezi Duchcovem a Lahoští. V městské knize města Duchcova je záznam o prodeji podílu na uhelném dole. V 16. století se dobývalo uhlí v kraji žateckém, litoměřickém a slánském. Prvním velkým významným dolem je důl na kamenečné břidlice u Čachovic na Chomutovsku.

20110927_ova_tezba_uhli_sachta_lom_dul_hornici_denik-380

Zprávy o dalších objevech uhelných ložisek se objevují především začátkem 18. století. Na schwarzenberském panství u Třískolup a Polerad se na podnět majitele panství odkryla sloj uhlí již v roce 1719. Po roce 1740 dochází na řadě lokalit především v okrajových částech pánve k odkryvům výchozích partií slojí. Vzniká celá řada malých šachtic obdélníkového profilu, z nichž se přímo v uhlí razily na různé směry chodbice. Primitivní technika tzv. „selského“ dobývání (těžba většinou probíhala na soukromých zemědělských pozemcích) je označována jako chodbicování. Tento způsob těžby uhlí se prakticky realizoval až do poloviny 19. století. Uhlí vyrubaných chodbic se přinášelo k jámě a odtud se vytahovalo rumpálem na povrch. Velmi často se po krátkém dobývání chodba zalila vodou nebo se zhroutily stěny a taková šachta musela být opuštěna. Nehospodárnost tohoto způsobu těžby byla nejen v zavalení větší části uhelné sloje, ale i v nebezpečí samovznícení otevřených slojí. Řada okolností na přelomu18. a19. století dávala tušit nesmírnou budoucnost dobývání uhlí pod Krušnými horami. Další rozvoj byl však často brzděn různými okolnostmi - důsledky napoleonských válek, primitivní dobývací techniky a nedostatečné technické vybavení k zamezení pustošivých důlních požárů, neustálé stížnosti zemědělského obyvatelstva na pustošení půdy hlubinnými závaly, požáry a zátopami. V důsledku poddolování jsou ohrožovány hospodářské budovy i obytná stavení, jsou zaplavované hospodářsky využívané plochy.

Skutečně novým předělem historie revíru se stala až stavba trati Ústecko-teplické dráhy, která časově na stavbu podmokelské dráhy navázala v letech 1853-1858. Ta již procházela přímo uhelnou pánví a byla vedena z Ústí nad Labem přes Trmice, Tuchomyšl a Chabařovice do Teplic. Její součástí byla tzv. labská vlečka, která spojovala ústecké nádraží s labským břehem a ústeckým překladištěm uhlí. V roce 1868 byla prodloužena o úsek Teplice-Duchcov a v roce 1870 o úsek Duchcov-Chomutov, čímž byla propojena železnicí prakticky celá pánev. V letech 1872-1874 byl zahájen provoz na trati Praha-Duchcov s odbočkou Obrnice-Most a na trati Chomutov-Plzeň s odbočkou Žatec-Obrnice. Touto první tratí byl spojen Duchcov a přes něj Most přímo s Prahou, druhá trať otevírala spojení Chomutovského revíru jak s Prahou, tak s Plzní a s vnitrozemím Čech. Plzeňsko-březeňská dráha z roku 1873 spojila Duchcov přes Bílinu a Žatec s Plzeňskem a ještě později, v roce 1887, byl zahájen provoz na lokální dráze Polerady-Vrskmaň, která tvoří spojení drah Plzeň-Duchcov a Ústí nad Labem-Chomutov. Díky rozvoji železniční sítě poměrně krátké době osmi let stoupla těžba uhlí na dvojnásobek a již v roce 1867 dosáhla jednoho milionu tun.

V roce 1890 překračuje těžba 10 milionů tun hnědého uhlí, v roce 1898 se těží15 mil. tun, v roce 1913 je to 8 mil. tun. V době první světové války a krize těžba poklesla, ale v roce 1939 se již těží téměř14 mil. tun a v roce 1943 překračuje hranici 20 mil. tun.

V období po skončení druhé světové války je charakterizováno znárodněním veškerého soukromého důlního majetku dekretem prezidenta republiky ze dne 24. října 1945. Ze státních prostředků bylo uvolněno obrovské množství finančních prostředků pro rozvoj důlní činnosti v Severozápadních Čechách. Dne 7. března 1946 byl zřízen národní podnik Severočeské hnědouhelné doly, n. p. se sídlem v Mostě, který převzal do správy 70 znárodněných hnědouhelných dolů, z nichž bylo v této době 58 v provozu.

V roce 1982 se těžilo v revíru 67 tun hnědého uhlí.

Pohledy do povrchového lomu


 Pokus se vyznačit na mapě svého kraje významná místa, kde se v současné době i v minulosti těžily nerostné suroviny.

Slepá mapa Karlovarského kraje.

Karlovarsky-kraj

Slepá mapa Ústeckého kraje.

Ustecky-kraj

 V rámci regionu najdeme i mnoho názvů měst a obcí souvisejících s nalezišti ložisek nerostných surovin či s jejich těžbou. Najděte takové obce a města ve svém kraji, zaznamenej je do slepé mapy a představ spolužákům.

 Statistická ročenka Ústeckého kraje (zdroj) - využijte jako zdroj pro splnění výše uvedeného úkolu.

 Stav životního prostředí v Karlovarském kraji (zdroj) - využijte jako zdroj pro splnění výše uvedeného úkolu.