Geologický vývoj a přírodní zdroje

Geologický vývoj je vždy v příčinné souvislosti se vznikem využitelných nerostných surovin. Nejstarší jsou horniny krystalinika (starohorní, snad i horniny prahorní) vystupující mnohdy až na povrch. Jedná se o různé druhy rul. Do nich v určitých místech pronikají žulové vyvřeliny z prvohor. Bez zajímavosti jistě není separátní, izolovaná pánvička antracitu v zakleslé permokarbonské kře v Krušných horách u Brandova v okrese Most. Do roku 1924 se zde kamenné uhlí těžilo. I v jihozápadní části mosteckého okresu (okolí Havraně) se vyskytují mocné sedimenty karbonu. Tyto usazeniny geologicky souvisejí se středočeskými kamenouhelnými pánvemi. Antracit však neobsahují. Z období křídy jsou známe a využitelné jak sladkovodní, tak i mořské sedimenty. V Podkrušnohoří jsou  typické třetihorní neovulkanické horniny z čediče a znělce.

Území středních a východních Krušných hor je významné výskytem některých druhů barevných kovů, ložisky fluoritu a barytu.

Dominantní význam ložisek hnědého uhlí, které vznikalo v třetihorních močálech celé oblasti, zastiňuje využívání ložisek nerudných surovin, která jsou významná pro mnohá odvětví průmyslové činnosti.

 Ve kterém geologickém období vznikalo kamenné uhlí, a ve kterém období byly podmínky pro vznik hnědého uhlí? 

Jejich důležitost je jistě zvýrazněna i faktem, že jejich výskyt je vázán na severočeskou hnědouhelnou pánev a jinde se ve větším množství ani nevyskytují. Jedná se o využitelné suroviny v podobě bentonitů, diatomitů, jílů a jílovců, kaolínu, křemenců, minerálních pigmentů, písků a štěrkopísků, spraší, sprašových hlín a cihlářských surovin, vápenců a ostatních karbonátových hornin, kamene a kameniva (především čedičů a znělců).

Mlado třetihorní vrstevní soubor hornin v tzv. severočeské hnědouhelné pánvi obsahuje nejtypičtější zdejší surovinu – hnědé uhlí. Její těžba zpočátku hlubinným způsobem, pak především povrchovým dobýváním, pozměnila trvale tuto část Čech.

Které další suroviny se těží v této oblasti Severozápadních Čech? Pro svou odpověď můžeš využít například "Ročenku životního prostředí Ústeckého kraje", kterou nalezneš zde.