Světové ekosystémy - Biomy

Biomy - jsou to hlavní ekosystémy Země. Jejich charakteristiku určuje soubor biotických a abiotických faktorů, přičemž určujícím faktorem je potenciální vegetační stupeň (rostlinná společenstva). Biom zahrnuje ekosystémy v různém stupni vývoje a to jak přirozené, tak zasažené lidskou činností.  Rozdělení biosféry na biomy není jednotné a liší se u jednotlivých autorů.

Tropický deštný les

Ekosystém téměř bez sezónních změn s vysokým úhrnem srážek. Půda je velmi chudá na živiny a většina života se odehrává v korunách stromů vysokých až 50 m. Jde o velmi křehký ekosystém s velkým množstvím druhů. Po narušení (zničení např. vypalováním) se obnovuje řádově stovky let.
Příkladem je NP Taman Negara v Malajsii.

Tropické opadavé a suché lesy

Nacházejí se v sušších oblastech a kvůli nižším srážkám (asi 1 000 mm oproti 2 500 mm ročně u tropických deštných lesů) shazují na 4 měsíce listy, aby se snížil výdej vody. Velkým nebezpečím jsou pro ně požáry vznikající jak lidskou činností, tak i přirozeně.
Příkladem je NP Ranthambore v Indii.

Savana

Geograficky se tento typ ekosystému nachází v suchých tropických a subtropických oblastech. Úhrn srážek je ročně asi 300 - 400 mm. Travnaté savany vznikly díky vypalovaní pralesů a udržují se tlakem kopytníků, kteří se zde pasou mnohdy ve velkých stádech. Oheň je tu častým hostem.
Příkladem je NP Ruvubu v Burundi nebo Serengeti v Tanzánii.

Pouště a polopouště

Jsou to velmi suchá území v oblasti obratníků v podstatě bez vegetace pouze s ojedinělými vlhčími místy, které tvoří oázy. Úhrn srážek je do 250 mm ročně a někde neprší prakticky vůbec. Žijí zde extrémně přizpůsobivé organismy i z důvodu velkých výkyvů teplot během dne a noci.
Příkladem je poušť Gobi v Mongolsku.

Step

Oblasti mírného pásma, kde díky nízkým srážkám (300 - 500 mm/rok) a velkým výkyvům teplot nemohou růst stromy. Jsou to obrovské travnaté pláně s úrodnou půdou, díky čemuž jsou stepi často člověkem přeměněny na ornou půdu. Stepím v jižní Americe se říká pampy, v severní Americe prérie. Vyskytuje se zde množství kopytníků (např. bizon) a hlodavců (např. sysel).
Příkladem je NP Hustai v Mongolsku.

Opadavý les mírného pásma

Pásmo listnatých lesů známých i ze střední Evropy, z druhů se zde vyskytuje především dub, buk, bříza, habr, jasan a líska, na vlhčích místech olše, vrby, na strmějších svazích javory, lípa. Evropské opadavé lesy jsou druhově výrazně chudší než americké – americká pohoří se táhnou od severu k jihu, zatímco evropská od východu k západu (např. Kordillery vs. Alpy). Při ústupu druhů před ochlazováním v dobách ledových se evropská pohoří stala pro mnoho druhů nepřekonatelnou bariérou, což vedlo k jejich vyhynutí. Roční úhrn srážek je až 1 800 mm. Velké oblasti původního výskytu listnatých lesů jsou přeměněny na smrkové monokultury či pole a louky.
Příkladem původního opadavého lesa je NPR Karlštejn v Českém krase.

Tajga

Pásmo jehličnatých lesů v severských oblastech severní polokoule, především v Kanadě, ve Skandinávii a na Sibiři. Na jižní polokouli se nevyskytuje. Zimy jsou zde velmi chladné a většina srážek během roku spadne v podobě sněhu (kolem 900 mm srážek/rok). V létě je v tajze velké množství bažin, na něž se váže výskyt mnoha druhů hmyzu, včetně bodavého.
Příkladem je NP Seitseminen ve Finsku.

Tundra

Vyskytuje se v oblastech, kde díky velmi nízkým teplotám a málo srážkám (do 250 mm) nemohou růst stromy, na severní polokouli v polárních oblastech, na jižní polokouli v menším rozsahu na několika ostrůvcích u Antarktidy. Alpinskou tundrou bývají označovány také některé oblasti v horách nad hranicí lesa. V polární tundře je půda trvale zmrzlá (= permafrost) a v létě rozmrzá vždy jen několik horních desítek centimetrů. Živočichové i rostliny zde musí být extrémně přizpůsobiví.
Příkladem je souostroví Špicberky v Severním ledovém oceánu.

Otazka
Jaký biom jsi za svůj život navštívil? Napiš o něm něco. Kam by ses chtěl podívat? Proč?
Zamysli se, který biom je pro lidstvo nejdůležitější z hlediska ekonomického, který z biologického a který z estetického.