Potravní řetězce

 Potravní řetězec popisuje potravní vztahy mezi druhy organismů v ekosystému. V podstatě se jedná  o sled několika organismů, které se postupně konzumují (požírají). Prvním článkem řetězce bývá producent (obvykle zelená rostlina).

Maximální potravní řetězec je sled od základního druhu (rostliny) přes další, který se jím živí, a končí vrcholovým predátorem, kterého už jiný druh nekonzumuje (www.mezistromy.cz).

Potravní řetězce nejsou od sebe izolované. Jsou propojeny navzájem a vytvářejí potravní (trofickou) síť celého společenstva (trofická struktura, potravní vztahy). (Losos, 1985)

Potravní pyramida (trofická pyramida) je vyjádřením toku energie a látek v potravním řetězci. Na každém stupni pyramidy dochází ke ztrátám a tok je jednosměrný. Jde o znázornění všech potravních řetězců v ekosystému.

Typy potravních řetězců:

Pastevně-kořistnický – od rostlin ke konzumentům. Velikost těla se zvětšuje směrem k predátorům. Zároveň však klesá počet organismů v jednotlivých stupních potravní pyramidy.
Příklad z Ústeckého kraje: plody brusnice borůvky - tetřívek obecný - liška obecná.

Parazitický – od velkých organismů k malým. Velikost těla se postupně zmenšuje, ale ve vyšších stupních potravní pyramidy může být více jedinců. Obvykle nemají tyto řetězce více jak 3 stupně.
Příklady z Ústeckého kraje: tetřev hlušec - tasemnice = endoparazitismus; tetřev hlušec - zápeřník (roztoč) = ektoparazitismus.

Dekompoziční – od mrtvé organické hmoty k mikroorganismům. Mrtvá těla organismů na všech úrovních jsou konzumována rozkladači.
Příklady z Ústeckého kraje: opadané listí břízy trpasličí - roztoči či mrtvá sluka lesní - anaerobní hnilobné bakterie.

Ukol
Podívejte se na biotopy, které se vyskytují ve vašem okolí a sestavte podobné potravní řetězce, které v nich mohou probíhat.