Ochrana kulturních památek

Kulturní památky jsou významné nejen z hlediska historického a kulturního, ale také z pohledu jejich zasazení do krajiny jako významná součást krajinného rázu. Z tohoto pohledu lze vyzdvihnout zejm. význam hradů a zámků, včetně zřícenin, historických zahrad a parků (velmi významný je např. fragment arboreta s vzácnými dřevinami v okolí zámku Jezeří, který sám je dominantou svahu Krušných hor na Mostecku nad lomem ČSA a mementem vztahu člověka k životnímu prostředí). Zvláště hrady a zříceniny (Chebský hrad, Loket, Bečov nad Teplou s významnou památkou v podobě relikviáře sv. Maura, Střekov, Hazmburk, Hasištejn, Hněvín, Rýzmburk ad.) jsou často významnou dominantou krajiny a vytváří její genius loci, přičemž řada zřícenin je i významným výskytištěm rostlin a živočichů, a to i chráněných (např. sov, netopýrů atd.). I proto by se ochrana měla věnovat i jim, aby dále nechátraly, o což se snaží řada občanských sdružení, turistických spolků nebo i soukromníků. 

Jezeri_dobova-kresba Zámek Jezeří _ dobová kresba

Při výletu do terénu, kde se nalézají některé ukázky kulturních památek, se pokuste zachytit jejich atmosféru pomocí ‚‚umělecké‘‘ fotografie a ve škole si udělejte soutěžní výstavu.


Ochrana a péče o kulturní památky leží na bedrech ministerstva kultury a památkové péče, včetně vlastníků památkových objektů (např. šlechty). Do ochrany památek počítáme také ochranu archeologických nalezišť. Archeologický průzkum je dělen na předstihový, který má archeologické nálezy objevit, a záchranný, jehož úkolem je vyzdvižení těchto nálezů a jejich ošetření a dokumentace. Některé památky mohou být chráněny také mezinárodními úmluvami (UNESCO), které mají za cíl udržovat harmonický vztah mezi člověkem a přírodou a krajinou (program člověk a biosféra – M & B, pro vytváření biosférických rezervací). Jsou tak zapsány na Seznamu světového dědictví UNESCO. V SZ Čechách tak např. na Karlovarsku nalezneme podle této úmluvy chráněný geopark s názvem Egeria, v němž můžeme objevit stopy vulkanismu, těžbu surovin, geomorfologické útvary, různé typy hornin, minerální prameny či tektonické jevy. Od počátku roku 2003 lidová architekturaprobíhají přípravné práce na vyhlášení biosférické rezervace Labské pískovce na českém území, na jejímž území se nachází památkové zóny lidové architektury  (hrázděných a roubených domků a jejich kombinací s pískovcem), typické pro tuto oblast  a také drobné památky (např. smírčí kříže). 

                                               ukázka roubeného domu _ foto: autor

V sousedním NP České Švýcarsko se nachází také významná kulturní památka Dolský mlýn. Významnou součástí ochrany kulturních památek a typického rázu krajiny je také ekologicky šetrná turistika, která nejenže seznámí návštěvníky s charakteristikami a zvláštnostmi krajiny, ale také je naučí šetrnému vztahu k přírodě. Cílem je také do navštěvovaných míst ‚‚přitáhnout‘‘ finance na ochranu a péči o památky a krajinu. Pomoci by v tom měla i síť naučných stezek budovaných po csmírčí kříželém území ČR. Území většiny VZCHÚ SZ Čech, jsou bohatá výskytem mnoha drobných kulturních památek, např. smírčích křížů, božích muk, hraničních kamenů apod.

                                                                       smírčí kříž _ foto: autor

 

 

Pokud se ve vašem bydlišti vyskytují zajímavé přírodní a kulturní prvky, navrhněte trasu, témata a jednotlivá zastavení naučné stezky. Nezapomínejte na to, že text jednotlivých zastavení musí být jasný s omezeným výskytem cizích pojmů, stručný, doplněný schématy a obrázky a musí podchytit podstatné informace o daném tématu a pokud možno na ně odkázat ukázkou v terénu.

 

zdroj: http://youtu.be/KPs5N3GlfyA

Rozlišují se následující kategorie kulturních památek:

Národní kulturní památky – památky, které tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství státu.

Památkové rezervace – území, jejichž charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek, popřípadě archeologických nálezů. Mají zajistit rozvoj území městské, vesnické, archeologické památkové rezervace v souladu s charakterem její urbanistické struktury a s potřebami dnešního života, při současném zachování historických a architektonických hodnot.

Památkové zóny – území sídelních útvarů nebo jejich částí s menším podílem kulturních památek, historické prostředí nebo části krajiny, které vykazují významné kulturní hodnoty (např. kultivovaná krajina s charakteristickou sídelní strukturou, hospodářské feudální celky v zemědělské krajině, kultivační a technické počiny v krajině apod.).

Ochranné pásmo kulturních památek – účelem je zachování urbanistické struktury okolního prostředí památky.