Jak stará je naše krajina?

Jak stará je naše krajina? To je jistě divná otázka. Naše krajina je tady přeci odpradávna. To je sice pravda, ale krajina se mění tak, jak se mění klimatické podmínky. Jistě vypadala jinak v době ledové a jinak vypadá dnes. I dnes v naší krajině nalezneme organismy, které se u nás vyskytovaly i v době ledové – pozůstatky ledových dob, např. břízu trpasličí. Ta se u nás udržela pouze na horách (tedy tam, kde se podmínky blíží podmínkám v době ledové).  Dnes ji najdeme např. na Islandu nebo v Grónsku.

S postupným oteplováním ustupovaly druhy přizpůsobené chladnému podnebí a zároveň se šířily druhy teplomilné. Později začal do vzhledu krajiny zasahovat člověk. Nejprve nenápadně, později mnohem výrazněji. První výrazné změny nastaly s nástupem zemědělství. V souvislosti s pěstováním rostlin a pastvou dobytka se objevují pastviny, pole a louky – neolitická revoluce.

K dalším výrazným změnám došlo v době rozvoje průmyslu. Tyto změny ovlivňují krajinu i v současnosti (tovární haly, elektrická vedení, dálnice, železnice ad.) – průmyslová revoluce.

Milníky historie české krajiny

Nejstarší druhy, které naše krajina pamatuje, pochází z poslední doby ledové – glaciální relikty. Zachovaly se především na horách, ale také v mokřadech a sutích. Patří sem např. bříza trpasličí nebo lomikámen trsnatý. Zachovaly se na místech s mikroklimatem, které připomíná podmínky posledních ledových dob. Ostatní druhy se u nás začaly objevovat teprve v holocénu, tedy v období začínajícím po poslední době ledové. Tyto organismy se šířily z míst, kde poslední dobu ledovou přežívaly. Tato místa označujeme jako útočiště neboli refugia. Tak například lísky a osiky tu jsou již 9 000 let, ale buk a habr se začaly výrazněji šířit až před 4 000 lety. 

Od té doby se u nás objevují druhy především přičiněním člověka – kulturní rostliny a plevele. Přistěhovalcům, kteří se u nás vyskytli před objevením Ameriky, říkáme archeofyty, novějším neofyty. Odhaduje se, že až dvě třetiny druhů rostlin se na našem území objevily až v posledních 400 letech. 

Hlavním aspektem historie krajiny v holocénu je měnící se poměr lesa a bezlesí. Před začátkem lidských aktivit byl převažující vegetací les.

 

Milníky ve vývoji naší krajiny: 

1. Konec poslední doby ledové – glaciálu (před 10 300 lety) 

Dochází k výraznému oteplování. Krajinu tehdejší doby připomíná dnes např. Tibet či jižní Sibiř. Vegetace byla sprašová step, tajga a tundra. Podnebí bylo velmi kontinentální s výraznými ročními a denními teplotními výkyvy. Máme zde mamuty a srstnaté nosorožce, na území ČR žije pár set či pár tisíc lovců a sběračů.

2. Konec boreálu (před 8 000 lety) 

Travnatá krajina se mění na lesní plochy. S oteplováním se objevil řídký, mnohde parkovitý les s dubem, lískou, borovicí a smrkem. Se zvlhčením klimatu se do půdy dostává více živin a tak se objevují druhy nitrofilní. V lesích se tak objevují javory, lípy, jilmy a jasany. Počet lovců a sběračů dosahuje kritické úrovně, zemědělská revoluce je na spadnutí. 

3. Neolitická revoluce (před 7 000 lety) 

První zemědělci obsazují černozemní oblasti podél velkých řek. Zpočátku obdělávají volné plochy, ale postupně klučí les. Postupný vznik pastevních, zemědělských a ruderálních krajin. Vzniká stará sídelní oblast (české a moravské nížiny). Dochází k imigraci archeofytů. 

4. Bronzová expanze bezlesí (před 3 000 lety) 

Další rozšíření bezlesí. Vzniká pastevní krajina s vřesovišti, nízkými trávníky a pastevními lesy. Tehdy nastala velmi náhlá změna klimatu – změnila se sedimentace niv, z pískovců zmizel vápenitý tmel – došlo k okyselení půd. Lidé osidlují pahorkatiny. Objevují se Keltové.  

5. Středověké odlesnění a přestavba niv (před 700 lety) 

Rozvoj zemědělství, velký růst populace, postupná kolonizace krajiny, používání chomoutu a využívání koňské síly. Pokračující odlesňování. Zakládání měst. Odlesnění způsobovalo povodně, nivy se proto zanesly hlínami a na nich vznikly lužní lesy. Dosud se neví, zda se jedná o převažující lidský vliv nebo to souvisí se změnou klimatu. Další zásah představuje např. zakládání rybníků. Trvalé lidské osídlení se šíří i do horských oblastí. 

6. Průmyslová revoluce (před 150 lety) 

 Formuje se současná krajina. Zůstává bezlesí v nížinách, ale silně se redukuje krajina s pastvinami, vřesovišti a křovisky. Pastviny a kulturní louky zarůstají. Šíří se neofyty.

Obr. 1 Bříza trpasličí

Bříza trpasličí (Betula nana), pozůstatek doby ledové - glaciální relikt. Dnes ji u nás najdeme jenom v nejvyšších pohořích. V době ledové se vyskytovala i v nížinách (zdroj www.biolib.cz).


 
Nastavení fotogalerie

Obr. 2 Lomikámen trsnatý

Lomikámen trsnatý (Saxifraga rosacea) je dalším příkladem glaciálního reliktu. Tento druh se dnes vyskytuje např. na chladných sutích Českého středohoří (originál).


 
Nastavení fotogalerie

Obr. 3 Vrkoč bahenní

Příkladem glaciálního reliktu ze živočišné říše je i velmi drobný plž – vrkoč bahenní. Dodnes se vyskytuje v některých mokřadech (originál).


 
Nastavení fotogalerie

Obr. 4 Klimatické a vegetační změny v holocénu

(zdroj: Petr Pokorný, Vesmír 78, 367, 1999/7)


 
Nastavení fotogalerie

Obr. 5 Stepotundra na jižním ruském Altaji.

Stepotundra na jižním ruském Altaji. Vlhčí dno údolí je porostlé druhově chudou tundrou s dominancí trpasličí břízy, zatímco na suchém svahu se vyskytuje druhově bohatá luční step. Tundrové a stepní formace se v dnešní Evropě v tak těsném sousedství nikde nevyskytují, podle fosilních pylových záznamů však stepotundra zřejmě byla běžným typem středoevropské krajiny ve vrcholném glaciálu (zdroj Milan Chytrý, Vesmír 89, 526, 2010/9).


 
Nastavení fotogalerie

Obr. 6 Sprašový profil v Dolních Věstonicích

Sprašový profil ve starém hliníku v Dolních Věstonicích na jižní Moravě je významnou světovou geologickou lokalitou. Obsahuje pohřbené půdní horizonty z období teplejších výkyvů poslední doby ledové a je proto výstižně nazýván Kalendářem věků. Tmavé pruhy představují vytvořené černozemě v meziledových dobách (originál).


 
Nastavení fotogalerie

Obr. 7 Sprašový profil v Dolních Věstonicích

Obrázek z informační tabule u v Dolních Věstonicích a popisovaný profil ve skutečnosti.


 
Nastavení fotogalerie